|
|
Individuální růst a variabilita časných preimaginálních stádií vodní ploštice bodule obecné (Ilyocoris cimicoides) (Heteroptera: Nepomorpha: Naucoridae)
PILAŘOVÁ, Simona
Byl zkoumán vliv environmentálních faktorů (teplota a dostupnost potravy) na vývoj a růst prvních tří nymfálních stádií bodule obecné Ilyocoris cimicoides Linnaeus, 1758. Jedinci bodule byli chováni v experimentálních chovech individuálně od ekloze do dospělosti. Experimenty byly realizovány v kombinaci čtyř odlišných teplot (17?, 19?, 22? a 25?C) a dvou režimech různé dostupnosti potravy (full- krmeni každý den, red- krmeni obden) (celkem v osmi variantách pokusů). Bylo zjištěno, že teplota ovlivnila významně délku vývoje. Nejkratšího vývoje dosahovali dle očekávání jedinci chovaní při teplotě 25 °C. Délka vývoje se s klesající teplotou prodlužovala. Při nejnižších teplotách, aplikovaných v experimentu (17 ?C) se nejdéle vyvíjely nymfy 3. instaru, ale délka vývoje nymf 1. a 2. instaru se zkracovala. Nejnižší užitá teplota 17 ?C, ale zároveň i teplota nejvyšší 25 ?C, jsou pravděpodobně velmi blízko teplotní hranice, na které leží limity postembryonálního vývoje. Optimální teplotou pro vývoj bylo 22 ?C. Dále bylo zjištěno, že dostupnost potravy měla rovněž významný vliv na vývoj a růst. Překvapivě menší mortalita byla zaznamenána u jedinců s redukovaným potravním režimem, výjimkou byla pouze varianta s nízkou teplotou (19 ?C), kde byla zaznamenána vyšší mortalita právě u jedinců krmených obden.
|
|
|
Lze při výuce biologie a přírodopisu demonstrovat selekci? Simulace přírodního výběru na modelovém organismu.
MARVANOVÁ, Aneta
Tato bakalářská práce se zabývá vlivem přírodního výběru na rychlost vývoje hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata). Přírodní selekce je nedílnou součástí evoluční biologie. Hlavním úkolem bylo zjistit, jestli se selekce na rychlost vývoje projeví na změně délky vývoje. Vybraní jedinci byli chováni ve stejných podmínkách od nakladení vajíček až po dospělost v celkem třech replikacích v linii selektované na rychlý vývoj, pomalý vývoj a v linii kontrolní. Mezi jednotlivými replikacemi nedošlo k výrazným odchylkám. U všech kontrolních linií došlo mezi zakládající a první generací k výraznému zkrácení délky vývoje, v dalších generacích se potom vývoj zase zpomaloval. Podobná situace nastala u linií selektovaných na pomalý vývoj. Počáteční výrazně zrychlený vývoj nastal i u linií selektovaných na rychlý vývoj, tam však buá posléze nedošlo k opětovnému zpomalení vývoje, anebo toto zpomalení nebylo tak výrazné. Vzhledem k nepříliš přesvědčivým výsledkům a značné časové i prostorové náročnosti tohoto výzkumu je nereálné provádět podobný dlouhodobý pokus ve školních podmínkách. Výzkum byl podpořen projektem GAČR P505/10/0096.
|
|
|
Vývoj, růst a variabilita jedinců semiakvatické ploštice hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata) (Heteroptera: Gerromorpha: Veliidae)
VOJTOVÁ, Lucie
V této práci byl zkoumán vliv vybraných environmentálních faktorů (teplota a dostupnost potravy) na vývoj a růst hladinatky pobřežní Microvelia reticulata Burmeister, 1835. Dílčím cílem bylo ověření konceptu vývojové izomorfie na tomto druhu semiakvatických ploštic. Jedinci M. reticulata byli chováni v individuálních chovech a v kombinaci tří různých teplot a odlišné dostupnosti potravy (celkem tedy v šesti tzv. treatmentech) od vajíčka až do dospělosti. Vývoj a růst hladinatky pobřežní byl dle očekávání ovlivněn teplotou. Nejdelšího vývoje dosahovali jedinci chováni v 17 °C, kdy jejich postembryonální vývoj trval v průměru 54 dní oproti 16 dnům v teplotě nejvyšší. Celková mortalita se také lišila v závislosti na teplotě, kdy nejvyšší byla při teplotě 17 °C. Rozdíl mezi potravními režimy byl průkazný pouze v teplotě 17 °C, kdy lépe přežívali jedinci krmeni každodenně. Mortalita v 25 °C a 21 °C nebyla průkazně závislá na potravě. Dostupnost potravy však měla vliv na délku vývoje. V teplotě 21 °C a 25 °C se jedinci krmeni každodenně vyvíjeli rychleji, než jedinci krmeni obden. V 17 °C potrava neměla vliv na délku vývoje. Nejlépe se jedincům dařilo v teplotě 21 °C, teplota 25 °C byla pro jedince M. reticulata již stresující. Dostupnost potravy ovlivňovala především samice, které při každodenní dostupnosti potravy rostly lépe než při potravě dostupné obden. Růst samců dostupnost potravy nijak neovlivnila. Při vývoji hladinatky M. reticulata se nepodařilo ověřit koncept vývojové izomorfie (developmental rate isomorphy). Výzkum byl podpořen grantem GAČR P505/10/0096.
|
|
|
Chladová odolnost larev octomilky, \kur{Drosophila melanogaster} (Diptera: Drosophilidae)
KORBELOVÁ, Jaroslava
Testovali jsme přežívání larev octomilky Drosophila melanogaster za nízkých teplot (0*C a 5*C) po jejich vývoji v sedmi rozdílných aklimačních režimech. Larvy, které se vyvíjely ve standardní dietě při 25*C, vykazovaly 50% mortalitu po 12,6 minutách vystavení teplotě 0*C (Lt50 = 0,21 h). Naproti tomu larvy, které se vyvíjely v dietě obohacené glycerolem při 15*C a byly chladově aklimovány při 5*C během posledních dvou dní jejich vývoje, měly Lt50 = 38,6 h. To znamená, že bylo možné zvýšit Lt50 při 0*C více než 180-krát za použití jednoduchých manipulací s teplotou během vývoje a složením diety. Byly popsány fyziologické rozdíly v délce larválního vývoje, čerstvé hmotnosti, suché hmotnosti, hydratace a v celkovém obsahu proteinů, lipidů a glykogenu mezi larvami patřícími do rozdílných aklimačních variant. Byly připraveny vzorky pro budoucí detailní metabolomickou analýzu.
|
|
|
Vliv vybraných abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní (Microvelia reticulata Burmeister, 1835)
ČERMÁKOVÁ, Táňa
Křídelní polymorfismus semiakvatických ploštic ovlivňují environmentální faktory, jako jsou teplota, fotoperioda, populační hustota nebo vysychání stanoviště. Určitou roli hraje v křídelním polymorfismu dalších generací také dědičnost. Mnoho observačních studií naznačuje, že klíčovým efektem je teplota, avšak laboratorní pokusy tuto hypotézu často nepotvrzují. Hlavním cílem práce bylo popsat vliv abiotických faktorů (fotoperioda, teplota a stálost stanoviště) na křídelní polymorfismus hladinatky Microvelia reticulata, doplňkově též bruslařky Gerris lacustris. Dílčí cíle zahrnovaly popis vlivu zmíněných abiotických faktorů na mortalitu jedinců a délku larválního vývoje. Jedinci obou druhů byli chováni v kombinacích dvou úrovní teploty, fotoperiody a stálosti stanoviště (celkem tedy v osmi tzv. treatmentech) od prvního instaru do dospělosti. Všichni dospělci hladinatky pobřežní se vyvinuli jako apterní, tedy nebyla zaznamenána žádná odpověď křídelního polymorfismu na různé environmentální podmínky. Pravděpodobný je proto hlavní vliv dědičnosti. Bruslařky obecné se vyvinulo do dospělého stádia pouze deset jedinců, nebylo tedy možné určit vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus, mortalitu a délku vývoje u tohoto druhu. Mortalitu jedinců hladinatky pobřežní průkazně ovlivnil typ substrátu. Na vlhkém filtračním papíru přežilo pouze 3,5% jedinců, kdežto ve vodním prostředí 80,5%. Oba zbývající faktory (teplota, fotoperioda) neměly vliv na celkovou mortalitu jedinců. Celkový počet přeživších samců a samic se nelišil, nelze tedy konstatovat sexuálně závislou mortalitu. Stejně tak se nelišila celková doba vývoje mezi pohlavími. Z environmentálních faktorů má na délku vývoje významný vliv teplota, jejíž zvýšení zkracuje délku vývoje jedinců M. reticulata. V každém treatmentu se nejrychleji vyvíjeli nymfy druhého instaru a nejpomaleji nymfy pátého instaru. Vzhledem k tomu, že nebyl nalezen vliv abiotických faktorů na křídelní polymorfismus hladinatky pobřežní, bylo by vhodné v dalších výzkumech zkoumat vliv dědičnosti na vývoj křídel u tohoto druhu.
|
host ::
RSS.